Jedním z největších a nejobávanějších rizik bipolární afektivní poruchy je riziko sebevraždy, které se u žen i můžu objevuje zhruba u 0,4% pacientů ročně, což je více než 20x více než u běžné populace.
V České republice sebevraždou ukončí život každý rok
více lidí než těch, kteří zemřou při autonehodách!
V roce 2008 takto zemřelo v České republice 1 379 osob, z toho 1 123 mužů a 256 žen. Jde o podstatně více ztracených lidských životů než na silnicích při autonehodách. Suicidální (sebevražedné) pokusy jsou častější u žen, a je jich až 20–30× více než dokonaných sebevražd. Důvodem častějšího výskytu suicidálních pokusů u žen jsou především jiné metody (s menší účinností), které k sebevraždám volí.
Kdy je riziko sebevraždy u pacientů s bipolární afektivní poruchou největší?
Nejvyšší riziko sebevražd je u pacientů s bipolární afektivní poruchou v období depresivních propadů nebo smíšených epizod. Zde je důležité brát v potaz, že v těchto chvílích je (i dle předchozích článků“Jak vypadá bipolární afektivní porucha?”)myšlení člověka zkresleno, je více kritické, pesimistické až tunelové s prožitky bezmoci a bezvýchodnosti. To ale neznamená, že každý pacient, který se aktuálně nachází v depresivní epizodě, musí mít myšlenky na sebevraždu, či dokonce sebevraždu plánovat. Výskyt těchto myšlenek je individuální, stejně tak jako ostatní projevy deprese nebo mánie. Je nutné zdůraznit, že depresivní stav nemá jiné řešení, ba právě NAOPAK. A proto je nutné vědět na koho se můžete obrátit. Pokud máte zkušenost s bipolární poruchou, jiným psychickým onemocněním, nebo opakovanými myšlenky na sebevraždu nebo se s takovou situaci setkáte v blízkém okolí, obraťte se na krizovou linku okamžitě.
Čtyři formy sebevražedného jednání – aneb jak se zorientovat?
Tyto informace jsou pouze orientační a reálné riziko sebevraždy vždy musí zhodnotit odborník,proto pokud máte myšlenky na sebevraždu krizové lince s tamním specialistou nebo se poraďte s ošetřujícím psychiatrem, psychologem či terapeutem.
Nejprve je důležité si uvědomit, jaké formy může mít sebevražedné chování:
- Sebevražedné myšlenky - jsou prvním stupněm rizika, zejména pokud se opakují i několikrát týdně/denně.
- Sebevražedné chování a sklony - verbalizace myšlenek, konkrétnější plánování a někdy i neverbální projevy, jako je uzavření se do sebe, menší zájem o okolí či koníčky nebo poruchy spánku.
- Pokus o sebevraždu - pokus o sebevraždu, který osoba přežila. Zde je vždy nutné vyhledat odbornou pomoc (krizové linky, krizová centra, psychiatra, psychologa nebo přímo kontaktovat záchrannou službu (EU:112, US:911). Důležitá je následná péče a například zvážení ústavní péče (hospitalizace) ke stabilizaci stavu.
- Dokonaná sebevražda - Osoba zemře v důsledku pokusu o sebevraždu. Zde je třeba vzít v úvahu pozůstalé a opět může být vhodné vyhledat psychologickou pomoc, kterou mohou nabízet krizové linky nebo centra.
Jak předcházet sebevraždě nebo snížit její riziko?
Jako účinná se ukazuje rychlá odborná intervence - v první řadě je to podle našeho předchozího článku kontaktování krizových linek nebo krizových center, kde vám odborníci mohou pomoci stabilizovat situaci, oddálit sebevražedný čin nebo doporučit zavolat záchrannou službu (EU:112 /US:911). Pokud si to přejete, mohou krizoví interventi zavolat také záchrannou službu, pokud jim sdělíte, kde se nacházíte.
Kromě toho je vhodné kontaktovat také psychiatra nebo ošetřujícího terapeuta či psychologa, pokud jste v jejich péči a máte k těmto odborníkům přístup. Psychologové nebo odborníci na krizovou intervenci vás pak mohou nasměrovat na další péči.
Riziko sebevraždy je u pacientů s bipolární poruchou obrovské. Ve srovnání s běžnou populací je až 20 krát vyšší. Ať už prožíváte sebevražedné myšlenky vy nebo vidíte sebevražedné tendence u někoho ve svém okolí, neměli byste toto riziko podceňovat. Okamžitě vyhledejte odbornou pomoc. Doufáme, že vám tento článek alespoň trochu pomohl pochopit, jakým směrem se vydat.
V případně, že nevíte na jaké pracoviště se obrátit nebojte se konzultantů zeptat na doporučení dalších kontaktů, aby Vás nasměrovali!
PŘÍKLADY LINEK:
- Zavolejte na číslo 116 123 a promluvte si se 731 197 477, možný je i chat nebo skype www.modralinka.cz
- Pokud je vám méně než 35 let, můžete zavolat na telefonní číslo 0800 068 41 41, které je linkou prevence sebevražd.
- Text „SHOUT“ na číslo 85258 pro kontaktování Krizové textové linky Shout, nebo napište text „YM“, pokud je vám méně než 19 let.
- Pokud je vám méně než 19 let, můžete také zavolat na číslo 0800 1111 a obrátit se na Linku pro děti. Číslo se nezobrazí na vašem účtu za telefon.
- Nebo vyhledejte jinou krizovou péči zde.
SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ:
- Národní linka prevence sebevražd 1-800-273-8255.
- Pokud dáváte přednost písemné komunikaci, můžete využít textovou linku - napište HOME na číslo 741741 nebo komunikujte online.
- Pokud jste teenager, můžete využít linku pro mládež 968-8491 nebo poslat textovou zprávu TEEN2TEEN na číslo 839863.
KANADA:
- Pokud vy nebo někdo, koho znáte, uvažujete o sebevraždě, zavolejte na telefonní číslo – Nonstop linka důvěry: telefonní čísla podle příslušného kraje najdete na http://www.capld.cz/linky-duvery-cr
- Nebo zavolejte na číslo 1-855-242-3310 nebo se připojte ke službě online chatu Hope for Wellness.
- Pokud je vám méně než 29 let, volejte 1-800-668-6868 nebo napište SMS na číslo 686868. K podpoře můžete přistupovat také prostřednictvím služby Facebook Messenger - viz. webové stránky služby Kids Help Phone.
NĚMECKO:
- Pro telefon na krizovou linku volejte číslo 0800/ 1110111 nebo 0800/ 1110222.
- Nebo se můžete obrátit na specializovanou – Centrum Krizové intervence Bohnice: 284 161 10
- Děti a mladí dospělí mohou volat na číslo 116 111 nebo použít službu online komunikace..
Zdroje: ...
Zdroje:
- Světová zdravotnická organizace (WHO).(2021, červen, 17). Sucide. https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/suicide
- Tondo, Leonardo, Gran Isacsson a Ross J Baldessarini. "Suicidální chování u bipolární poruchy: Riziko a prevence". CNS Drugs 17, č. 7 (2003): 491-511. https://doi.org/10.2165/00023210-200317070-00003.
- KDO: WHO: Sebevražedné chování v Evropě. Situace v 90. letech. 1998.
- Koutek J. Jak rozpoznat a řešit sebevražedné riziko. Praha, Česko: Interní Med. 2010;. 12(2): 109-110. https://solen.cz/pdfs/int/2010/02/12.pdf.
- Joiner, T.E. Mýty o sebevraždě. Harvard University Press, 2010. https://books.google.cz/books?id=RSt4hnnKoWkC.
- Stone, D. M., & Crosby, A. E. (2014). Prevence sebevražd. American journal of lifestyle medicine, 8(6), 404-420. https://doi.org/10.1177/1559827614551130
- Světová zdravotnická organizace (WHO).(2021, červen, 17). Sucide. https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/suicide